|
|
Vysokonapěťové zdroje pro střídavou elektroporaci buněk
Folprecht, Martin ; Drábek,, Pavel (oponent) ; Damec,, Vladislav (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aplikací výkonových polovodičových měničů v oblasti experimentální medicíny. V textu jsou shrnuty stávající poznatky o relativně nové metodě elektroporace a popsána současná řešení výkonových měničů používaných k těmto účelům. Stěžejní část práce popisuje návrh a fyzickou realizaci střídavého vysokonapěťového elektroporačního generátoru. Závěrečná část dokumentuje experimentální ověření funkce realizovaného generátoru.
|
|
|
Vysokonapěťové zdroje pro střídavou elektroporaci buněk
Folprecht, Martin ; Drábek,, Pavel (oponent) ; Damec,, Vladislav (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aplikací výkonových polovodičových měničů v oblasti experimentální medicíny. V textu jsou shrnuty stávající poznatky o relativně nové metodě elektroporace a popsána současná řešení výkonových měničů používaných k těmto účelům. Stěžejní část práce popisuje návrh a fyzickou realizaci střídavého vysokonapěťového elektroporačního generátoru. Závěrečná část dokumentuje experimentální ověření funkce realizovaného generátoru.
|
|
|
Kvalita života u pacienta po katétrové ablaci
KOCMICHOVÁ, Jana
Teoretická východiska Katétrová ablace je výkon zaměřený na cílené odstranění nebo poškození oblasti, která způsobuje vznik arytmie. Tento výkon se začal používat na přelomu 80. a 90. let, protože bylo zjištěno, že léčba antiarytmiky je drahá a léky se musí užívat celý život. Díky její vysoké úspěšnosti a nízkému riziku komplikací se využívá v léčbě supraventrikulárních tachyarytmií. V současnosti se úspěšnost pohybuje okolo 75 % a někdy je nutné výkon opakovat, aby se dosáhlo požadovaného efektu. Cíle práce První cíle měl zjistit, zda u pacientů po prodělané katétrové ablaci došlo ke změně v jejich osobním a pracovním životě. Druhým cílem bylo zmapovat, které oblasti pacientova života byly léčbou pomocí katétrové ablace ovlivněny. Třetí cíl zjišťoval rozdíly v pacientově životě před katétrovou ablací a po katétrové ablaci. Výzkumné otázky V1: V jakých oblastech svého života jsou pacienti nejvíce omezeni? V2: Jaké změny nastaly po katétrové ablaci v jejich životě? Metodika Výzkumná část diplomové práce byla realizována pomocí kvalitativního šetření, provedeného za pomoci polostrukturovaného rozhovoru s pacienty trpícími arytmií. Celkem bylo osloveno 9 respondentů, z nichž 5 bylo mužského pohlaví a 4 pohlaví ženského. Získané informace byly zpracovány pomocí programu Atlas.ti. Výsledky jsou prezentovány sítěmi vytvořenými v tomto programu. Výsledky Pomocí získaných dat od dotazovaných respondentů trpících arytmií lze odpovědět na stanovené výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, v jakých oblastech svého života jsou pacienti nejvíce omezeni. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru bylo zjištěno, že nejvíce omezovanou oblastí je osobní život. Kdy arytmie působí svým respondentům nejvíce potíží při sportovních aktivitách. Kvůli svým zdravotním potížím většina respondentů své sportovní aktivity omezila nebo se jich úplně vzdala ve prospěch svého zdraví. Další problémy působí při vykonávání fyzické námahy a při fyzické zátěži. Té se také oslovení respondenti raději vyhýbají. Respondenti jsou také omezováni při výkonu své pracovní činnosti, kdy hlavní příčinou jejich potíží je psychické vypětí, psychická zátěž způsobující příznaky arytmií u jednotlivých respondentů. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jaké změny nastaly po katétrové ablaci v jejich životě. Změny, které nastaly, se týkaly oblasti péče o rodinu a o domácnost, ve které mohou vykonávat více činností. Kdy se respondenti mohou více věnovat své rodině, od které jsou podporováni v léčbě. Objevilo se celkové zlepšení jejich zdravotního stavu, umožňující lepší zapojení do běžného života. Nejčastěji uváděnou oblastí změny byla oblast sportu. Kdy v době po katétrové ablaci se respondenti ke svému koníčku začali postupně vracet. Závěr V práci jsou podrobně popsány omezení, která arytmie svým respondentům působí a dále také změny ke kterým po prodělané katétrové ablaci u jednotlivých respondentů došlo a které se vyskytly. Výsledky lze využít v praxi při edukaci pacientů, které čeká výkon katétrové ablace a o následných opatřeních pomocí zpracované myšlenkové mapy.
|
|
|
Ošetřovatelská péče před a po provedení katétrové ablace
KMETKOVÁ, Monika
Katétrová ablace představuje definitivní nefarmakologickou léčbu poruch srdečního rytmu, dovolující zničení, tj.ablaci, abnormální tkáně v srdci, která má za následek vznik této poruchy. Jedná se o zákrok, jímž můžeme cíleně ovlivnit patologickou elektrickou aktivitu určitého okrsku srdečního myokardu. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče o pacienty před a po provedení katétrové ablace, úrovni informovanosti pacientů, úrovni komunikace mezi sestrou a pacientem a dále monitoruje potřeby respondentů po prodělaném výkonu. Aktuálnost tohoto tématu spatřujeme i vzhledem k tomu, že několik prospektivních randomizovaných studií prokázalo signifikantně vyšší účinnost ablace v dlouhodobém udržení sinusového rytmu než při léčbě antiarytmiky. Dále se kvalita života po katétrové ablaci zvyšuje a její zlepšení je signifikantně vyšší než při léčbě antiarytmiky. Teoretická část se v úvodu zabývá dějinami objevů, v dalších kapitolách zahrnuje anatomii a funkci srdce. Přináší také informace o poruchách srdečního rytmu, popisuje klinický obraz onemocnění a možnosti léčby. V závěru teoretické části je rozpracována příprava pacienta na výkon, samotný akt, možné komplikace, ošetřovatelská péče po výkonu a úloha sestry při ní. Cílem této pasáže je shrnutí dosavadních poznatků o řešené problematice. Tato část byla vypracována na základě příslušných literárních zdrojů. Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče před a po výkonu katétrové ablace. K dosažení tohoto cíle bylo v empirické části využito kvalitativní výzkumné metody. V této části byly zjišťovány odpovědi na tři výzkumné otázky. Jaká je informovanost pacientů podstupující výkon katétrové ablace? Jaká je komunikace sester s pacientem? Jaké jsou potřeby pacienta po výkonu katétrové ablace? Výzkumné šetření probíhalo u nemocných podstupující výkon katétrové ablace. Rozhovory probíhaly v nemocnici České Budějovice, a.s. a v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze na kardiologickém oddělení. Do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů. Jejich výběr byl podmíněn ochotou dotazovaných se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. U každého z účastníků byla použita nestandardizovaná forma rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme tuto práci a její výsledky co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
|
|
Léčba srdečních arytmií ve vztahu k ošetřovatelské péči
NOVÁKOVÁ, Jaroslava
Ošetřovatelská péče navazující na léčbu srdečních arytmií je neodmyslitelnou součástí péče o nemocné. Tak jako existují různé typy arytmií, různé typy léčby, tak i následná ošetřovatelská péče má svá specifika. Nejedná se pouze o péči po léčbě, ale i přípravu na výkon a následnou edukaci. Teoretická část práce obsahuje informace o arytmiích, jejich vzniku, léčbě. Je zde i zmínka o organizacích, které sdružují sestry, pracující na arytmologických odděleních. Praktická část je tvořena výzkumným šetřením. Kvantitativní šetření je realizováno na arytmologických pracovištích pomocí dotazníku, kterým jsou osloveny sestry. Kvalitativní část obsahuje rozhovory s nemocnými, kteří podstoupili některý z typu léčby srdeční arytmie. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou si sestry vědomy specifik ošetřovatelské péče, která následuje po léčbě srdeční arytmie, v které fázi je péče pro sestry nejnáročnější a zda při své práci mohou vycházet ze standardizovaných ošetřovatelských postupů. Další cíl je zaměřen na zmapování edukační činnosti v rámci ošetřovatelské péče. Rozhovory s nemocnými jsou zaměřeny na oblasti při příjmu, před výkonem, po výkonu a při edukaci. Měly by nastínit pohled z ?druhé? strany. Všechny stanovené hypotézy byly potvrzeny. Stěžejní hypotézou práce byl předpoklad, že sestry při poskytování ošetřovatelské péče nemocným podstupujícím léčbu srdečních arytmií, nepracují podle standardizovaných ošetřovatelských postupů. Následně byl vytvořen návrh standardizovaného ošetřovatelského postupu, který je zaměřen na ošetřovatelskou péči o nemocné podstupující implantaci trvalého kardiostimulátoru a mohl by nalézt využití ve Fakultní nemocnici v Plzni, kde byla velká část šetření prováděna.
|
host ::
RSS.